XXIX. Žehnám vás, vy stráně známé,

Žehnám vás, vy stráně známé,

Břehy tiché Otavy,

Tebe, dětství mého chráme,

Vás zlatých dnů zábavy!

S bohem buď, ty sídlo skrovné,

Kde mi tvář se zastkvěla

V milostnosti nevýslovné

Vtěleného anděla!

K tobě tyto city vřelé,

Naděje své, tužby, žele

Odesílám k posledu

V jednom ještě pohledu.