XXV. Byla noc, já listy tvoje pálil,

Byla noc, já listy tvoje pálil,

staré vzdechy, nové boje pálil,

dýmem osleply mé oči, jenž se z tvojich listů valil,

když jsem v smutku listy tvoje pálil.

Jako v oblak ze Sinaje v modrý jejich dým se halil

duši tvou já v nich, co moje, pálil,

ale opojivé víno já si tímto v duši nalil,

v tom tvé listy co jsem bez úkoje pálil,

Fenix – láska vstala, já se dýmem pouze šálil,

ona hoří, nechť jsem listy srdce svoje pálil!