XXV. I to sobě vážím mnoho,

By František Ladislav Čelakovský

I to sobě vážím mnoho,

Tak žití že anděl přál,

Až i města do jednoho

Byt náš zemský uchystal.

Ale více, osudové,

Za to já velebím vás,

Dítkami že svými zove

Holubičí národ nás.

Bůh mi svědek! byť by zcela

Vtipem, vděkem, krásou těla

Rovnala se bohyni,

Nekochal bych Němkyni.