XXV Klid se vrací v duši moji,

By Tereza Dubrovská

Klid se vrací v duši moji,

posel z kraje dalekého,

s ratolestí svěží chvojí

nese pozdrav z domu Tvého.

Duše ztichla v nepokoji –

v míru ticha nebeského,

kde se nebe s mořem pojí,

svitly hvězdy žití mého.

Na mé cestě mezi hložím

žhavé růže vykvetly mi,

kolem klid jak v chrámě Božím.

Hvězdy svítí v noci vlahé

v pozdním šeru blízké zimy –

Tvoje oči třpytné, drahé.