XXV. Na výsluní mezi lesy

Na výsluní mezi lesy

na úrodném pahorečku –

rytec kvítka pěstil – tamo

míval pěknou zahrádečku.

Na záhůnkách pěti divě

nyní bujná tráva zrůstá,

a stezička posypaná

jindy pískem – ta je pustá!

Květlo někdy, květlo kvítí –

ze všech vonných kvítečků

neuzříš teď žádné však, leč

„Panny Marje slzéčku!“