XXV. Svornost, dcera nebes jako láska,

By František Jaroslav Vacek Kamenický

Svornost, dcera nebes jako láska,

Svazek pevný jest a jediný,

Který v jedno víže rodiny,

A jest krásná člověčenstva páska.

Kde dlí ušlechtilá tato kráska,

Blaží města, hrady, dědiny;

Jméno její mláď i šediny

Okouzluje líbezná co hláska.

Mocí její národové slynou,

Nedobytný jest jich val a hrad,

Před nímž nepřátelé jejich hynou.

Kýžby lidské poznalo tě plémě!

Pakby sídlem rozkoší a vnad,

Novým rájem celá byla země. –