XXVI. Češi osvobozeni tak v mále

Češi osvobozeni tak v mále

Od poroby krutých Avarů,

Z vděčnosti a zemi ke zdaru

Volí Sáma za svého si krále.

Ten na příkré nad Vltavou skále

Maje sídlo vrahům ke zmaru,

Vystříhá domácích od svárů,

Upevňuje království své stále.

Všickni okolní tu Slované

Uposlechše moudrou jeho radu,

Poddávají pod jeho se vládu.

A tak Čech v své zemi žehnané

Pod praporcem mocné této říše

Zas jest blaze živ a volně dýše.