XXVI. Co mohu prosit, co mohu žádat

Co mohu prosit, co mohu žádat

před tváří hvězd,

před jakou modlou na tvář svou padat,

več naděj skládat,

a po čem strádat, –

tak málo jest!

To těkavá jen bludička,

to jiskra světla maličká

do lidských cest,

toť soucitu jen záchvit mdlý

v svět zlý

a mně proč v srdci při tom spásy

i krásy

zní blahá zvěst...?