XXVI. Co to? Jsem kvítkem mezi kvítky,

Co to? Jsem kvítkem mezi kvítky,

druh druhům, něhou vítězným:

nevím, co jsem, však rozumím jim,

i hrám, i snům jich líbezným.

Mám s nimi jako jedno srdce

a jako jednu utrobu,

mám s nimi stesk i rozkoš jednu,

i dech i žití zásobu.

Mám s nimi jako jednu touhu,

i šept i v lásce žasnutí,

mám jeden háj a jeden pramen,

i lesk, i jedno zhasnutí.

Na jedno k nim se kladu lůžko;

až noc se v spáncích utopí,

jim víla rosou zkropí víčka –

zda také moje pokropí?