XXVI. Dnes pláčou sosny v lesině

Dnes pláčou sosny v lesině

a němě hlavy kloní,

a v kapli malý zvoneček

jak umíráčkem zvoní.

Ze skrejše smutně pohledá

utichlé v písni ptáče,

i větřík k vlnám odletěl

a v rákosí snad pláče.

I měsíček tak bojácně,

tak beznadějně svítí, –

ach, tak as musí srdci být,

když neví, zda-li cítí! –