XXVI. Nejutěšenější kvítko,
Nejutěšenější kvítko,
Boží rukou podané,
Novorozené jest dítko,
Tvůrcem na svět poslané.
Ono jesti mocná páska,
Nejoutlejší z nebe květ;
V něm se všeblažící láska,
V něm se září boží vzhled.
Avšak bude Otec věčný
Oučty žádat za ten dar;
Hlediž tedy, tvore vděčný,
By nepřišlo dítko v zmar.