XXVI. Nenahraditelné.

Všech korun skvostnosť třeba bys nabízel,

Věc se odkoupiť nenechá nebeská,

Nelze ji chtívým dědičům postoupiť,

Nelze ukradsti.

Měj si, zač stojí ruda hor brasilských,

Statky Rotšildův proti tvým trojníkem

Buďte žebráckým, přece krýť nemůžeš

Nouzi duchovní.

Zámky nádherné zanechej synům svým,

Pokladem možným proti nouzi zachraň,

Šlechta tvých zásluh nezakrýje podlou

Hanbu potomstva.

Smlouvce jest mrzký, kdo za sousto chléba

Lásky nadzemské blaženosť prodává,

Neb kdo svou volnosť oželí ke vůli

Plíšku zlatému.

Tam nemá prorok hlavu kde skloniť svou,

Ať si má každá svoje doupě liška,

Tím se nezmenší citěného míra

Boztva ve srdci.