XXVI. RATOLEST S KVÍTKY.

Pán šel ulicí zamyšlen.

K večeru chýlil se zimní den.

Na konci ulice chodník se sklání.

Tam klouzačka byla. Pán ji zhléd‘,

šel a sklouzl se na ní.

Poblíže děvčátko devíti let

ručky v kožíšku skrývá,

vesele na něj se dívá,

jasně a dobrotivě.

Myslí si: „Hele, sklouzl se pán...“

Před chvílí v starostech, zadumán,

pán také dívá se přívětivě.

Rádi jsme na sebe pohleděli.

Usmáli jsme se...

V tu chvíli my dva jsme si rozuměli...

Jdeš. Nenaděješ se. Proletí Anděl. Radost nese...