XXVI. Sladkým opojený citem

Sladkým opojený citem

Zírá jínoch nad sebe,

Tisícerým světlé kmitem

Klene se nad ním nebe.

Svatě doufal v hvězdy z rána

Tušení v něm budící,

Den se budí – sám ostana

Vidí svity mijící.

Už chce nedůvěřit slovu,

An hle, z večera poznovu

Hvězdy na nebi svítí,

Zas v něm čáku roznítí!