XXVI. Slunce dávno v moře kleslo

Slunce dávno v moře kleslo

A co lehký tuto vor

Tokem řídí moje veslo,

Luna vyšla na obzor.

Na hladině ukazuje

Má se temná podoba,

Vedlé cudná luna pluje,

Lesklá vidu ozdoba. –

Kéž jak k mému obličeji

Zde druží se luny svit,

Mou památku v duši její

Vodí čisté lásky cit!