XXVI. Vzhůru již hlavu, národe,

Vzhůru již hlavu, národe,

k nebi své vzdvihni oči!

viz: jsou tam i malé hvězdičky,

kol nichž se velké točí!

Toť prostě tím: ty maličké

z jadrného jsou fládru,

ale ty velké a poslušné

jen z plynových jsou hadrů.

Troufám, že při té myšlénce

srdce ti povyskočí –

nuž – buďme tou malou hvězdičkou,

kol níž se velké točí!

Jde to, ach jde! jen každý hleď

k vlastnímu dobře jádru:

budeli každý z nás z křemene,

je celý národ z kvádrů!