XXVII. Dobré zoufalství.

Vše mě v světě opustilo,

jenom vášeň zůstala;

aj ty vášni, zlá ty vášni,

proč jsi také netáhla?

Nechci já tě více znáti,

tak mně bude blaze státi;

budu tady žíti v klidu

a chci – dobře činit lidu.

Toť jest moje zoufalství

a spolu mé bohatství.

Rci teď, světe, pravdu jen:

budeš se mnou spokojen?