XXVII. Kdo měkkým je, ten bídně mře!
By Jan Neruda
Kdo měkkým je, ten bídně mře!
Aj, lide, vzhůru k nebi zrak:
velká ta světla – samý drak –
had hadali nepozře,
drakem se nestane!
Boj, všude boj, kam oko zře!
I věčné slunce, chceli žít,
musí se kolem s slunci bít –
had hadali nepozře,
drakem se nestane!
Klam, v národech že láska vře!
Ach neposlouchej hravých vnad,
živli chceš být, buď lačný had –
had hadali nepozře,
drakem se nestane!