XXVII. Kdo měkkým je, ten bídně mře!

By Jan Neruda

Kdo měkkým je, ten bídně mře!

Aj, lide, vzhůru k nebi zrak:

velká ta světla – samý drak –

had hadali nepozře,

drakem se nestane!

Boj, všude boj, kam oko zře!

I věčné slunce, chceli žít,

musí se kolem s slunci bít –

had hadali nepozře,

drakem se nestane!

Klam, v národech že láska vře!

Ach neposlouchej hravých vnad,

živli chceš být, buď lačný had –

had hadali nepozře,

drakem se nestane!