XXVII. Mezi dva tenké buky

Mezi dva tenké buky

natáhnul pavouk nit,

zval mladé, staré mouchy

a chtěl se pochlubit.

Chodil jak po provaze,

jak paňác, s kuráží,

pak zase krokem vážným,

jak voják na stráži.

A volal: „Tuto nitku,

hle, ryze stříbrnu!“

Hned s ní se pustil dolů

a chodil po drnu.

To byla podívaná,

byl tu, byl nahoře,

a volal: „Panny mouchy,

tu jsem v své komoře!“

A byla podívaná,

jaký to svůdný rek:

šla každá moucha za ním,

ni jedna nazpátek.