XXVII. Ptá se slunce paprslek,

Ptá se slunce paprslek,

komu bude vděk?

Žebrákovi v cestu vběhne,

ještěrce v skrýš zimní šlehne,

prchne tu a tam se nehne,

tomu šíp a tomu lék.

Ptá se vody krůpěje,

komu v cestě je?

Úkoj žíznivému ptáku,

rosou svlačci, duhou mraku,

perlou znavenému zraku

a všem symbol naděje.

Tak se nesmím rovněž ptát,

co lze komu dát:

jedněm stín a druhým plamen,

jedněm poušť a druhým pramen,

a kdo zvedne na mne kámen,

zda smím jemu lát?