XXVII. RAŠENÍ.

Dala bych ráda kamarádu

voničku s pentlema pro parádu,

dala, dala,

ale jsem malá,

ještě by paňmáma

se mi smála.

Dal bych ráda ba i k svátku

srdečko vyšité v novém šátku,

dala, dala,

ale jsem malá,

ještě by paňmáma

nenechala.

Dala bych ráda do vzpomínek

s kamínkem červeným i prstýnek,

dala, dala,

ale jsem malá,

ještě by paňmáma

hubovala.

Až budu větší, dám voničku,

přidám mu ba ještě i hubičku.

Tralala,

nebudu malá,

darmo by paňmáma

hubovala!