XXVII. Z daleka slyším zpívat.

Z daleka slyším zpívat.

Tajemný pták.

Sedlám svého koně,

kovové beru si péro,

jedu po hlase dál.

V cestu hle ještěr se staví,

ohavný, podivný zmok,

vrážím veň kalený hrot. –

Soptí; nedbám a jedu,

z dálky však hlasný napořád

ptáka se ozývá zpěv.

Z dálky jen zřím

zlatého ptáka zjev,

klesám s koně,

padám v hrob;

i na dně slyším ptáka zpěv.