XXVIII. Když sem v tvé modré oči hleděl,

Když sem v tvé modré oči hleděl,

Minula zem okolo mne,

Ve mně sny probudily se,

Jichž sem si vyložit nevěděl.

Bylo mi, jak bych tebe býval

V jiném, krásnějším světě znal,

Hlas, jenž mě tam už k tobě zval,

Mocně v mém srdci se ozýval.

Vše pominulo – ach že květla

Moje láska jen krátký čas! –

Zda-li my se shledáme zas

Na výsluní nového světla? –