XXVIII. Marje – já jsem hříšník velký,
Marje – já jsem hříšník velký,
musím se ti zpovídat,
zahlíd’ jsem tě po zdálečí,
celou noc jsem mohl spát!
Spal jsem, a co sen můj zrádný
ode mne se vyhostil,
nikdy spánek takou měrou
mne se věru nezmocnil!
Nemyslil jsem na tě, drahá –
a ty délku noci znáš! –
Odpusť, obávám se velmi,
zdaž mi „rozhřešení“ dáš?