XXVIII. Poslední signály umlkly v mlhách –

Poslední signály umlkly v mlhách –

v majáku shasili světlo.

Moře je plné úlisných skal –

kapitán – zemdlený stařec.

Bezedná noc – a bezedné hloubky,

bouře se pomalu blíží – – –

(V majáku chechtá se zlotřilá rota,

až vyjde měsíc,

že uzří plovoucí trosky!)

V kajutě zatím milenka čeká...

Kapitán, šedivá hlava –

vášnivá, horká a prudká

tuší, že všemu již konec...

„K čemu stát v lijáku na přídě?

Spása je marnou! Chci vilnou náruč...“

Na půdě stojí teď zadumán Satan,

pomalu vede loď v zčernalou propasť.

V majáku utichla zlotřilá rota,

ze mraků vyplul stříbrný měsíc...