XXVIII. Slavíček.

Hej, slavíčku, pomalu,

pomaličku,

kde’s koupil tu píšťalu,

píšťaličku?

Za kolik pak peněz,

bych tam darmo nelez,

abych zrovna jako ty

všem děvčátkům pískal

do noty!

A to, pane, drahá je

píšťalička,

potkal jsem s ní u ráje

vandrovníčka.

Ujížděj si pro ni

na nejlepším koni,

darmo ti to neříkám,

na hřebíčku za provázek

visí tam.

Hej, slavíčku, pomalu,

pomaličku,

aspoň půjč tu píšťalu,

píšťaličku.

Kobylka mně chromá,

musím zůstat doma,

dám ti za to nový groš

a hubiček od děvčátek

plný koš.