XXVIII. Tak mnoho věcí na světě,

Tak mnoho věcí na světě,

k nimž člověk klíče nemá,

a všechněm jeho otázkám

vždy odpověď jen němá.

To lidské srdce – strastí v něm

jak hejno vlků vyje,

a přec to srdce, bože můj,

jen samé lásce žije.

A schopno lásky takové,

že až by člověk šílel,

a sklamán, jak ten holoubek

na věky věkův kvílel.