XXX. Jak smutný čas

Jak smutný čas

jde stínů hrou,

tvář bělostnou

v tmách tuším zas.

Žeh krve zlý

jak hříchu sen.

Květ shořelý

ve slunci mdlém.

Žár zraků dvou,

hle, nocí plá!

Vlas plavý vlá,

jak hvězdy mrou.

Bázlivý dech

jak slyšel bych

kdes v propastech

snů záhadných...

A slyším jen

vln ticha smích.

Rtů vychladlých

zmíravý sten...!