XXX. Noc byla krásná, průhledná –

Noc byla krásná, průhledná –

až v nebe vidět bylo

ten zpěv, ta vůně a ten šum

až srdce okouzlilo.

O žel, že nejsi přítomná,

by slyšela si se mnou,

jak všechno, všechno kolkolem

řeč rozpráví tak jemnou.

Jak celý vesmír jeden zpěv,

jenž z všeho–ňader řine,

jak slabounký to ohlas jen,

co z lidských srdcí plyne.