XXX. OBJEVUJÍ SE LIDÉ-PONORKY...

Kde je ta čistá jarní víra?

Kde svatý oheň? Prudký vzlet?

Zas prolízavé chladno vtírá

se do všeho, nač padne hled.

Ti lidé byli čestní dosud...

Dnes v duších rmut a v citech kaz –

Tak nepomůže-li nám Osud,

ví pámbů, že nás vezme ďas.