XXX. PANU JAKOBU PAVELKOVI, kaplanu v Rudikově na Moravě.

Ta Rudikovská škola milá

se na Moravě proslavila;

tam Šťastného se učitele

i péro osvědčilo stkvěle.

On dal nám syna Vladimíra,

všem známa jeho šťastná lyra.

Též Rudikovská klidná fara

se o čest osady své stará;

v ní harfu ladí pěvec mladý

a pěje písně plné vnady.

Sbor dobrých pěvců, vlasti sluhů,

rád vítá jej v svém jarém kruhu.

Já zdravím Tebe, Bratře milý,

mne těší zpěv Tvůj ušlechtilý;

měj se ctěnými společníky

mé upřímné a vřelé díky!

Jak mistra Tvého Vladimíra,

měj v lásce Tebe vlast Tvá širá.

Bůh žehnej Tobě v dobré snaze,

buď dlouho zdráv a žij tam blaze;

Svým pérem Boha, vlast a krále

slav neúmorně, neustále.

Ten list a málo skromných řádků,

měj od krajana na památku.