XXX. Uplynulo léto slzné,

By František Karel Drahoňovský

Uplynulo léto slzné,

jeseň kvítka ve hrob klade –

slunce ustoupilo chmurám,

vzhledniž kam chceš, hřbitov všade.

Lípa bez listů a vůně, –

zvadlá růže v rakvi nahé –

osyka, hle! bez trnutí, –

kde jsou skvosty jejich drahé? –

Krátký byl jich lásky zápal, –

smrt však krásná – pospolitá! –

Dívko! Neumírej dříve,

než i má je rakev sbitá! –