XXX. Včera ještě – ó jak míle!

Včera ještě – ó jak míle!

V pokojíku přehezkém

Trávili jsme blahé chvíle

S lehkým bázně příměskem.

Dnes ty tam ta místa jasná

Vidíš aspoň před sebou,

An zde tma a touha strastná

Obklopuje mysl mou.

Let jenž seděl tři tisíce

V holých pouštích, a snad více,

Slov nejzbavenější běs

Vhostil se mi v duši dnes.