XXXI. Držíš mne a musím dále, proč nemohu zůstati?

Držíš mne a musím dále, proč nemohu zůstati?

na tvém srdci dřímat stále, proč nemohu zůstati?

píti nektar retů tvých, líbati tvých ramen sníh,

hymny pěti k tvojí chvále, proč nemohu zůstati?

lehnout k nohám tobě tich, jakby v růži vánek dých,

těkat po tvých vděků škále, proč nemohu zůstati?

Skrýt tě celou v loktech svých, až by srdce tlukot ztich!

polibků všech ve chorále proč nemohu zůstati?