XXXI. FRÂ DOLCINO. (15.)
Však jednou v prosinci z rána,
byl blankyt jasný a čist,
sta hlasů škemrá kol stanu:
„Frà Dolcino, chcem’ jíst!“
A jindy v únoru zrána,
byl blankyt chmurami skryt,
sta hlasů burácí divě:
„Frà Dolcino, chcem’ pít!“
Však jednou v prosinci z rána,
byl blankyt jasný a čist,
sta hlasů škemrá kol stanu:
„Frà Dolcino, chcem’ jíst!“
A jindy v únoru zrána,
byl blankyt chmurami skryt,
sta hlasů burácí divě:
„Frà Dolcino, chcem’ pít!“