XXXI. FRÂ DOLCINO. (2.)

„Ó, jezte! Milujte! Pijte!

Bůh ve všem se sklání k vám,

jak lidé konečně žijte!

Pryč kněžský i císařský krám!

To všecko jsou mátohy bludné

ku zmámení člověka jen,

to všecko jsou okovy trudné,

jež otráví bdění i sen.

Vám bdění buď požitek sladký,

vám sladší požitek noc,

vy páni jediní světa

a nikde tyranská moc.

Co’s zasil, to sklidíš a plnou

to bratru dlaní dáš rád,

a večer nad tvojím ložem

budou v stráž andělé stát!

Já nový zákon vám nesu,

Gerardo mistr byl můj,

ten celou naplní zemi,

v ráj horská změní se sluj;

kde muž si ulehne k ženě,

kde v přípitku srazí se číš:

Ó pojďte, nový zde zákon,

kněz jeho jsem, pojďte již!“