XXXI. FRÂ DOLCINO. (5.)

Zní všecky vichřicí zvony

a zevšad hrne se dav.

„Já nový zákon vám nesu!“

zní v zástup, zní v tisíce hlav.

„Já zákon lásky vám nesu!“

Vtom vojenských trubek zní jek,

je slyšet kopyta ořů,

však zástup se neulek’;

je slyšet slavozpěv žalmů,

lze vidět korouhve již,

to průvod kněží a jáhnů,

v jichž čele vznáší se kříž!

Sta kaditelnic v to hourá

v jas nebe šedivý dým,

sta plane voskovic tlustých,

ten průvod hrne se k nim.

Pod baldachýnem hle, biskup v ornátě,

zlatem jenž tkán,

kraj baldachýnu a střapce

nadnáší z radnice pán,

a biskup monstranc má v ruce,

jí žehná do úhlů všech,

a zástup udiven civí

na zdích a na římsách střech,

a všecka okna jsou plna

a v zvonů bouřící hlas

teď proti sobě se octli

biskup i Dolcino v ráz.