XXXI Když odcházel jsem v cizinu,

Když odcházel jsem v cizinu,

byl tuhý mráz a sníh;

v tvém srdci však láska hořela

a plakala’s a slzela –

a já byl samý smích.

Když vrátil jsem se z ciziny,

luh každý byl tak zelený

a veselost všude divoká;

mně slzy však přišly do oka, –

že z tebe mrtvol studený.