XXXI. Krásný obraz manželů dvou svorných!

Krásný obraz manželů dvou svorných!

Jak dvě vrby v jedné vlně obraz svorně koupají,

stejnou rosu pijí, v stejném slunci žijí,

v stejném vánku lístky lehké houpají.

Jsou jak lilje dvě na jednom keři:

stejně pučí, stejně květou, stejně stářím klesají,

ve své sněhobílé barvě lesky

barev duhových všech chovají.

Teskno však, kde dvojspřež divá táhne,

jeden líně jde a druhý skáče,

jeden v pravo, druhý v levo tíhne,

jeden zpívá si, kdy druhý pláče.