XXXI. Zazvuč, moje lyro, zpívej k jeho chvále,

Zazvuč, moje lyro, zpívej k jeho chvále,

lásko, nalaď struny k ódě žhoucí té,

slavičí, zni, písni, v melodické škále,

žhavé květy, voňte, v rose rozvité!

K jeho poctě pějte v slavnostním tom sále,

zasypte jej kvítím, jež tu zkosíte,

vladaře a pána – uvítejte krále –

a vy, hvězdy, sviťte jasně v noci té.

Lásko moje, zpívej, vroucně zazni, lyro,

srdce moje vřelé, plesej v ňadrech mých,

raduj se, má duše, a Ty, moje víro!

Pokloňte se jemu, zajásejte v plese,

nejvzácnější květy sneste z luhů svých,

na jeho tu počest žhavě rozzvučte se!