XXXII. Kvetlo v poli jetelíčka,
Kvetlo v poli jetelíčka,
jak myšlenek v děvčeti,
a jen jeden čtverolístek
snil o sladkém dítěti.
A já poslal broučky zlaté,
by jej spodem hledaly,
a pak včelky pamlsalky,
by se v medu zeptaly.
Bylo ptaní, namlouvání,
šum a slasti výbuchy,
a ten jetel čtverolístek
pln panenské předtuchy.
A pak vyšla jak sluníčko,
když svět jarem oslní –
sladké dítě, sladké dítě,
sen se tobě vyplní.