XXXII. MISTR POPRAVČÍ, ŘEČENÝ ODRANÝ ŽIVOT.

Brat k bratu – zrůdně vzrostou-li

i na srdcích oka jim kuří?

Jak Života pěst ber lidi na skřipec,

když necitelně tváře chmuří?

Pěst tvrdší vajec velvarských!

Tvá práce i moje dnes těžší:

Já mám-li brát duši, na dlaně natáhnu

hned rukavice z kůže ježčí.

Tož palečnice utáhnu,

že lupal by hnát v nich i tuří,

by k nářkům i primas Pánbůh zatknul sluch

si na nebeském na cimbuří!