XXXII. Obláčků bílých moře

Obláčků bílých moře

se nad zem spící sneslo,

a měsíc v ně se noře

hrál stříbrné jak veslo.

Kol všecko v mlze tálo,

tak v hloubi dole zem

a mně se skoro zdálo,

v nich šťastným plavcem jsem.