XXXII. S. Jan.

Mysli kdož světlé zmužilou se vůlí

Nezděsen hlídá do očí tyranna,

Postaviv přímým se vazem hotov jest

Zastati pravdu.

Darmo výnosné slibuješ kořisti,

Darmo z národních mozolův podílek,

Blyskavou výškou zbuzuješ ctižádosť

K záhubě lidstva.

Nežli světkazné lichotil by pýše,

Podloží zdornou hlavu gillotíně,

On je tvůj, mučnou hranicí pohrdnuv,

V zápalu vítěz.

Jest nepřístupná duše nástrojům tvým,

Vůle nesklonná, tělo ač se zdrtí,

Zmocněnou božnosť polekať nemůže

Vltavy hloubka.