XXXII. Všudy líčko tvoje svítá

By František Ladislav Čelakovský

Všudy líčko tvoje svítá

Na mé mysli zkouzlené;

Uchu zní a oko čítá

Všudy jmě tvé slavené.

Tam tvá očka na mne hrají

Z hustotkaných větviček,

Zde tvá ústa ke mně plají

Se kře vabných růžiček.

Tvé pak, kudy kráčím, ve dne

Po záhoncích jméno medné

Skládám mezi kvítkami,

V noci mezi hvězdami.