XXXIII. Běda lodi bez plachet a vesla,

Běda lodi bez plachet a vesla,

Zůstavené šírém na moři!

Vlnobití ji tam rozboří

O skalí, kam lítá bouř ji vnesla.

Tak i země bez zprávy a hesla

V domácí se bouři ponoří;

Nepřítel ji snadno pokoří,

An již zmatkem síla její klesla.

To po smrti Sáma Čechové

Vidouce, by o to vzali radu,

K posvátnému spějí Vyšehradu.

Shromáždění tamo lechové

Při obecném podávají roku

Správu země věhlasnému Kroku.