XXXIII. Boj neviditelný.

Boj vede věčně dobro s peklem,

Anjelé s ďábly a cnosti s hříchy. –

Aj tamo hleďte, jak se zločinstvo

S právem rvou o trůn a vládu.

Juž svalené zlosynstvo zdýchá,

Juž zmožené kleje strašně peklo –

Právo se klouzlo, zmoh se Satan zas,

Vítěztvím chlubí se peklo.

Zhůru, o zhůru! právo schop se,

Ďáblu vyder znovu žezlo vlády –

Povstalo právo, válčilo mocně,

Silný vítězil zas ďábel. –

Tuť nebe pláče slzu hořkou,

Peklo tu řechce ve smíchu hrůzném –

Právo do pout ze pomsty ková zas,

Z tužších nežli dříve článků.

Ejhle co tam se slunce temní?

Záře a blesk se jeví nesnesný,

Klaňte se trůny, trň světe bázní,

Bůh silný jeví se tvorstvu.

Knížeti pekla Bůh pokývnul –

Ďábli hynou, třese Belzebub se,

Hlas ale věčný po světě zahřměl:

Vítěztví konečně právu.