XXXIII. Černé oči žebravého děcka

Černé oči žebravého děcka

upřely se na mne v prosbě tklivé

a já zřel v nich příští přání všecka,

tužby vroucí, boje lásky divé.

A já zdvojnásobil dárek malý

a já cítil požehnání jeho,

ale při vzpomínce dál mne pálí

černé oči děcka žebravého.