XXXIII. Na tě myslím, když se tisícové

Na tě myslím, když se tisícové

na obloze třpytí hvězdiček,

neb, ač ticho vše kol lůžka mého,

sen přec prchá mojich od víček.

Na tě myslím, neb ty drzý větře,

připravil’s mi muka veliká –

líbaje mne, nafoukal’s mi do úst,

zub mne bolí – spánek uniká.