XXXIII. Ten ptáček ten se nazpívá,

Ten ptáček ten se nazpívá,

jak by byl píseň živá;

ba kdo v svém srdci lásku má,

nedivte se, že zpívá.

A ptáček ten tak od srdce

a k srdci mluvit umí,

že div by člověk neplakal,

když srdcem porozumí.

Ba často mne to napadá,

že jsem mu druhem v lkání,

neb i ty moje písně jsou

tak jemné naříkání.